THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SURGICAL DISSECTION ze slovenskej Banskej Bystrice představují na poli death-grindového hoblování již léty zkušené matadory a aktuální deska „Disgust“ je už jejich třetím řadovým albem. Vychází s katalogovým číslem 15 pod hlavičkou v poslední době velmi agilních NTEY Records, z čehož rovněž jasně vyplývá žánrové zaměření této úderky.
A věru, žádné překvapení se nekoná. I další titul z dílny tohoto vydavatelství nese pečeť s nápisy death anebo grind. Po odeznění krátkého a typického intra se na vás z reproduktorů vyvalí klasická směs zběsilých bicích, riffové smršti a nezbytného growlingu. V tomto směru se SURGICAL DISSECTION ani nesnaží nikterak vymykat a své řádění pojímají v poměrně konvenčním duchu. Vlivy na tvorbu této pětice tak můžeme hledat převážně v zámoří, o čemž vypovídá hlavně typický způsob riffování, který je příznačný pro kapely vyznávající americký styl brutálního death metalu.
Co však nelze banskobystrickým upřít, že i přes nulovou originalitu si dokáží posluchače svého žánru nejednou pohýčkat, čemuž napomáhá jak kvalitní zvuk, pocházející z osvědčeného bzeneckého studia Shaark, ale rovněž i přesvědčivá instrumentalita, se kterou kapela s přehledem zvládá různé přechody, riffové krkolomnosti a změny temp. V jednotlivých skladbách se neustále něco děje a nesklouzávají tak k bohapusté hudební brutalitě. Navíc je znát, že SURGICAL DISSECTION hrají svojí muziku úpřímně a s nadhledem.
„Disgust“ tak představuje další přírůstek do bohaté rodiny death-grindových nahrávek s přívlastkem nadprůměrných. K tomuto pocitu, krom již uvedeného, opravňuje i fakt, že mě jejich muzika ve spojení s tou správnou náladu prostě baví.
Solidní zvuk, kvalitní instrumentace a správně našlápnuté tempo. Nehledáte-li originalitu, či osobité pojetí, nemůžete být zklamáni. V rámci death-grindu určitě nadprůměr.
6,5 / 10
Martin Majer
- kytara
Ján Čief
- kytara
Michal Molnár
- bicí
Ivan Mráz
- vokály
Ján Jambrich
- basa a křik
1. Intro
2. Frame Of Mind
3. Vanity
4. Regeneration
5. Dead End
6. Manipulation Lines
7. Asquiel
8. Unsatisfied
9. Distrustful
Origin & Intention (2013)
Disgust (2005)
Absurd Humanism (2003)
Promo 2001 (2001)
The Inborn Malignance (1999)
Dehumanized (demo) (1997)
Vydáno: 2005
Vydavatel: NTEY Records
Stopáž: 30:06
Produkce: SURGICAL DISSECTION
Studio: SHAARK Bzenec
Kontakt: Martin Majer, Bernolákova 41, 974 05 Banská Bystrica, Slovakia
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.